Velká část důchodců podnikatelů je z řad těch, které začínali podnikat u nás po revoluci a nyní se dostávají do důchodového věku. Statistiky a dostupné informace na internetu uvádí, že, jak bylo uvedeno v úvodu, u nás podniká téměř dvě stě tisíc živnostníků seniorů. Naopak mladí pomalu do podnikání přestávají chodit a raději se drží zaměstnání ve velkých a stabilních firmách. Podle statistik tak u nás podniká více lidí starších 61 let než lidí mladších 36 let.
Podnikání důchodců je potřeba u nás řádně podporovat, protože pokud tak naše země neučiní, brzy se dostaneme do situace, že budeme mít problémy všichni, nejen tito důchodci. Úbytek živnostníků mladého věku by tak mohl způsobit dostupnost drobného obchodu, řemesla či malého zemědělství.
Největší překážkou pro zvýšení počtu podnikajících důchodců se stává narůstající byrokracie, omezení a zákazy, se kterými si sami neumí živnostníci vyššího věku poradit. Až 40 % svého pracovního času stráví běžný živnostník administrativou, namísto toho, aby se koncentroval na výkon své obchodní činnosti.
Podle odborníků je potřeba živnostníkům ulehčit práci a podnikatelům v důchodovém věku i daňově vyjít vstříc.
Maloobchod je v kurzu
Důchodci, kteří podnikají čekají oporu nejen v rodině, ale také od státu a úřadů, což se neděje. Informace, které jsou dostupné nám všem často zůstávají důchodcům utajeny, vzhledem k rychle se vyvíjející informační technologii.
Nejvíce aktivních je v oboru malého obchodu, administrativě a samozřejmě pedagogice, výrobě a hlavně poradenství.
Na těchto zkušených osobách je třeba si vážit nejen zkušeností, ale také spolehlivosti a zodpovědnosti. Může se stát, že rychlost práce či využívání nových technologií není tak dobrá, jako u mladších ročníků, nicméně zmíněné klady těchto pracujících mnohonásobně převýší zápory.
Z toho důvodu se osoby starší šedesáti let v posledních letech udržují ve firmách i jako zaměstnanci na zkrácené úvazky či na plné úvazky.
Mladí nejsou tahouny ekonomiky
Podle všeho se dá říci, že aktivní senioři celkové přispívají naší ekonomice více než momentálně vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří se narodili a dospěli po revoluci. Tito bývají totiž nedbalými, nezodpovědnými zaměstnanci s velmi vysokým sebehodnocením neodpovídajícím svým pracovním výkonům a s nulovou sebereflexí.