Jednou to prostě přijít musí. Vaše dítě to bude muset začít zvládat bez Vás a zvykat si být doma samo. Jistě byste si přáli, aby to zvládlo tak bravurně, jako malý Kevin v nejúspěšnějším filmu roku 1990, ale to Vám prostě nikdo nezaručí. Vždy záleží na povaze dítěte a tu nejlépe znáte právě Vy. Proto také neexistuje žádný předpis, který by stanovil určitý věk jako hranici, kdy už může být dítě samo doma. A ani nemůže existovat.

Některé dítě již v osmi letech je natolik rozvážné, spolehlivé, klidné a vyspělé k tomu, aby mohlo zůstat již několik hodin doma samotné. Jiné dítě ve stejném věku však je stále neopatrné a roztěkané, takže si nemůžete být jisti, co by je ve Vaší nepřítomnosti napadlo.
 
CO ŘÍKAJÍ PSYCHOLOGOVÉ A CO ZÁKONY
Zatímco psychologové doporučují nechávat děti samotné zhruba od jejich deseti let, zákony žádné tabulky neuvádí. Prostězáleží na zralosti Vašeho dítěte. A také na tom, zda si chcete zajít pouze na půl hodinky do obchodu nebo vyrazit na celý večer na sraz spolužáků. Zodpovědnost leží pouze na Vás a jelikož zákon konkrétně nic neříká, následky si vždy ponesete pouze Vy.

Zní to tak děsivě, že někteří úzkostliví rodiče přenášejí svůj strach na dítě, až to se stává samo bázlivým a nesamostatným. A to jistě nechceme. Bát se o svoje dítě budeme vždy, a tak nám nezbývá, než sami usoudit, jestli si už dítě všeobecně samo vystačí a umí dodržet naše pokyny.
 
PŘIPRAVTE SE DŮKLADNĚ
Svému dítěti musíte věřit. Klidnější určitě budete, když si potomka před oním prvním „sám doma“, důkladně prověříte a vyzkoušíte:
·         trénujte stále delší dobu samotného pobytu doma
·         nastavte pravidla, co smí a co nesmí ve Vaší nepřítomnosti
·         napište dítěti např. na ledničku základní telefonní čísla a naučte ho vytáčet je na mobilu, aby vědělo, kam se obrátit o pomoc
·         otestujte ho – zaklepejte či zazvoňte a ověřte si jeho reakci